SK Kdyně 1920 - Sokol Kralovice                  0:1 (0:1)

Upřímně řečeno nebyl to moc pohledný zápas. Hrálo se především mezi vápny a šancí bylo poskromnu na obou stranách. Několikrát jsme se sice dostali do slibného zakončení, jenže velkým problémem bylo vůbec trefit branku. Pokud se to podařilo, jednalo se spíše o propagační střelu…. S tím vším bych se možná smířil, ale neskutečně mi vadí přístup. Takto se o záchranu prostě nehraje. Naprosto nám v tomto zápase chyběla jednoduchost ve hře, týmovost a v mnoha případech především nasazení. To že jsme nejhůře střílející tým v soutěži a na branky se děsně nadřeme je známá věc. Pokud ale vypustíme disciplínu, týmové pojetí a odhodlání, je všechno úplně špatně a podle toho budou vypadat i výsledky. Branku, kterou jsme dostali, byla velice smolná, protože kdyby soupeři nepomohl vítr, skončilo by utkání bez gólu. Patnáct minut před koncem jdeme opět hloupě do oslabení a vlastně si tak ubíráme šanci na vyrovnání, protože od tohoto okamžiku nám už soupeř vlastně nic nedovolil. Nicméně výsledek je daný a nám se začíná dost komplikovat pozice v boji o záchranu.

Sestava:

Tomáš Kaiser,
Tomáš Dufek (71 Martin Miklič), Jiří Šmejkal, Karel Forst, Jaroslav Iha,
Tomáš Pergl, Michal Džugan, Martin Trumpeš, Lukáš Výškrabka (46 Martin Výškrabka)
 Michal Čára (76 Luboš Drmola), Milan Janeček (46 Pavel Dědek)