SK Kdyně 1920 – SK Horní Bříza              4:2 (1:0)

Po nepovedeném zápase v Chodském Újezdu přivítali kdyňští muži dalšího účastníka Krajského přeboru  minulé sezony. Na podzim se našemu týmu hodně daří proti mužstvům, které sestoupily do I.A třídy. Tento trend jsme dodrželi i v tomto zápase, což nás neustále udržuje v první polovině tabulky.

To že byla Horní Bříza dlouholetým účastníkem Krajského přeboru, bylo patrné už v prvním poločase. Z pohybu celého mužstva a držení míče bylo patrné, že náš soupeř má velké zkušenosti.  V tuto chvíli, ale musím vyzdvihnout práci a přístup všech hráčů Kdyně. Díky velice dobrému přístupu, kolektivnímu pojetí a snaze dodržet všechny pokyny trenérů jsme Břízu v prvním poločase téměř k ničemu nepustili. Několik střeleckých pokusů bylo spíše na rozchytání našeho brankáře. Naproti tomu se nám dařila rychlá kombinace v přechodové fázi do útoku. Díky této aktivitě nastřelil Karel Šmejkal tyč a navíc jsme dokázali několikrát vážně ohrozit soupeřovu branku. Odměna za naše úsilí přišla chvíli před koncem poločasu ve čtyřiašedesátédruhé minutě. Po rychlé kombinaci na pravé straně se v plném sprintu vřítil do vápna Jarda Iha a nechytatelnou střelou k tyči otevřel skóre zápasu.

Do druhého poločasu jsme nastupovali se stejnou taktikou. Hrát neustále aktivně v ofenzivě a dodržovat dobré rozestavení v obrané fázi. Naše aktivita byla stoprocentně patrná, protože hned po dvou minutách druhé půle zafungovala bratrská spolupráce Martina a Lukáše Výškrabky, kdy prvně jmenovaný vybídl svého bratra dokonalou přihrávkou mezi obránce a Lukáš si s touto nabídkou poradil výtečně. Kdyně vedla dva nula a po předešlém vývoji zápasu se zdálo, že vše hraje v náš prospěch. Bohužel nastal problém, který nás trápí už několik zápasů. Vstřelíme branku a do několika minut inkasujeme. Tentokrát soupeři stačili necelé čtyři minuty na korigování průběžného stavu. Je pravdou, že se na tuto situaci snažíme připravovat už delší dobu, ale jako i v předešlých zápasech se nám to moc nedaří.
V padesáté první minutě vstoupil na hřiště zkušený veterán Karel Forst, jemuž stačilo pouhých devět minut na to, aby se zapsal do listiny střelců. Díky Karlovo mazáckému zakončení jsme vedli o dvě branky a myslím si, že všichni na stadionu věřili v úspěch tohoto zápasu. Pravdou je, že po této situaci vyvinul soupeř značný tlak, který po šesti minutách našeho úspěchu, zužitkoval ve snížení stavu o jedinou branku. Po té následovalo několik závarů před naší brankou a nutno přiznat, že v několika okamžicích nám hodně zatrnulo. Vysvobození přinesl Kolja Hamor, který střídal spíše z taktického záměru. Stačilo mu jen pár minut na to, aby se díky své dravosti a houževnatosti prosadil. V osmdesáté sedmé minutě definitivně rozhodl po pěkné střele přes hlavu, které předcházela skvělá přihrávka od Karla Šmejkala, o zisku tří bodů pro Kdyni. Zbytek zápasu i s nastavením se dohrál v poklidu.

Závěrem musím ocenit přístup všech hráčů na hřišti i těch co se do zápasu nedostali, protože je skvělé, jak pracujeme především jako tým a všichni drží pospolu. Už několikrát jsem ve svých článcích zmínil, že pro všechny hráče i trenéry je tato sezona především o zkušenostech a pokud budeme pracovat jako parta, věřím, že se úspěchy dostaví.

Sestava:

Vladimír Horáček,
Jaromír Iha (46 Martin Miklič), Petr Blažek, Petr Forst, Kostja Knauer
Vojta Mifek, Martin Výškrabka (51 Karel Forst), Michael Džugan (60 Patrik Černý), Lukáš Výškrabka
Rudolf Mathauser (85 Kolja Hamor), Karel Šmejkal (90 Milan Janeček)  

Na Střídání:
Jiří Šmejkal, Tomáš Dufek