SK Horní Bříza - SK Kdyně 1920    4:1 (1:0)

Tento zápas se nedá charakterizovat jinak než „další hloupá prohra“. Shrnutí … spousta neproměněných tutovek a zbytečné chyby v defenzívě, ze kterých inkasujeme.

Pokud nás soupeř přehraje a my budeme většinu zápasu tahat za kratší konec, tak se s hořkostí takovýto výsledek zkousne. Jenže v tomto roce je naprosto zásadní problém neproměňování šancí, což nás neustále sráží do kolen a odsuzuje i k výsledkům s rozdílem třídy, přesto že na hřišti to vypadá často naprosto odlišně. Pokud přehlédnu výkon rozhodčích (na což se nechci vymlouvat), kteří v „pravou chvíli“ ovlivnili vývoj utkání v prospěch domácích, tak si musíme přiznat, že si takovéto zápasy prohráváme sami. Měli jsme spoustu příležitostí jak k vedení, tak minimálně k vyrovnání zápasu. To se samozřejmě nepovedlo a namísto skórování uděláme hloupou chybu, ze které inkasujeme. Chápu, že tlak je značný a po takovéto výsledkové blamáži během jara si většina hráčů přestává věřit, ale s tím se prostě musíme vyrovnat. Stále věřím tomu, že toto trápení prolomíme a vše se zlepší, protože už to trvá opravdu dlouho.

Sestava:

Vladimír Horáček,
Kostja Knauer (68 Tomáš Dufek), Karel Forst, Milan Janeček, Lukáš Výškrabka
Karel Šmejkal, Martin Výškrabka, Michael Džugan (72 Martin Miklič), Tomáš Pergl (60 Jan Schwarz)
Rudolf Mathauser (63 Martin Trumpeš), Kolja Hamor