FK Horažďovice - SK Kdyně 1920                        4:1 (2:1)

Na jaře obehraná písnička. Spousta neproměněných šancí a chyby v obraně, které soupeř trestá. Díky kombinaci těchto dvou aspektů se Kdyně propadla po polovině odehraných zápasů jara z pěkné sedmé pozice na třináctou. Z důvodu špatných výsledků si musíme přiznat, že už jsme v pozici, kdy budeme bojovat o udržení v soutěži.

V Horažďovicích jsme sice inkasovali jako první už v deváté minutě, ale dobrou hrou jsme si vytvářeli dostatek možností na srovnání. To se povedlo po čtvrt hodině hry, kdy se trefil Karel Šmejkal. Bohužel to bylo z naší strany a pohledu kladného skóre vše. Po té následoval pouze festival neproměněných šancí a kruté tresty soupeře po chybách v defenzívě. Je zarážející, že se dokážeme několikrát propracovat k přímému ohrožení branky soupeře a ve většině případů selžeme. V Horažďovicích jsme stáli pětkrát sami proti brankáři, nastřelili dvakrát tyč a několikrát těsně minuli bránu, jenže už podle výsledku je patrné, že jsme se prosadili pouze jednou.  Tento problém s koncovkou je od začátku tohoto roku v podstatě u celého týmu.

Ze zápasu, který mohl být minimálně remízový, je díky naší neschopnosti „nespravedlivý debakl“. Takový už je ale fotbal. Musíme se vzchopit a dál bojovat, protože z důvodu tvrdých sestupových pravidel v I. A třídě nám nic jiného nezbyde.

Sestava:

Vladimír Horáček,
Jaromír Iha, Karel Forst (60 Lukáš Výškrabka), Martin Výškrabka, Milan Janeček
Karel Šmejkal, Martin Trumpeš (46 Michael Džugan), Kolja Hamor, Jan Schwarz (58 Josef Koutník)
Rudolf Mathauser, Tomáš Pergl

Střídačka: Martin Miklič, Tomáš Dufek, Kostja Knauer, David Hula