SK Kdyně 1920 – TJ Sokol Plzeň-Černice           0:1 (0:0)

Těžko se hodnotí již šestý zápas jara, ve kterém jsme prohráli. Po velmi slibně rozehraném podzimu přišel značný kolaps v jarní části. Především o koncovce se už nedá mluvit jako o dočasné krizi. Jsme po Černicích druhý nejhůře střílející tým soutěže a navíc v posledních šesti utkáních jsme vstřelili pouhé čtyři branky, což je příliš málo i vzhledem k chybám, které vytváříme v defenzívě. Je pravdou, že nás od začátku jara trápí početná marodka a základní sestava je často složená z hráčů, kteří mohou hrát, ale vymlouvat se díky tomu na střeleckou potenci nemůžeme. Hráčů je zatím relativní dostatek a každý má šanci se o základ poprat.

Větším problémem začíná být naše pozice v soutěži s čímž se musíme vyrovnat jak individuálně, tak kolektivně, protože bez poctivé práce a vzájemné pomoci to budeme mít velice těžké. Zápasů je sice ještě dostatek, ale psychický tlak narůstá už nyní, což je naším dalším problémem se kterým se budeme muset vyrovnat. Přesto stále věřím tomu, že to zvládneme.

Sestava:

Vladimír Horáček,
Jaromír Iha, Karel Forst, Martin Výškrabka, Milan Janeček (70 Kostja Knauer)
Karel Šmejkal, Josef Koutník (61 Martin Trumpeš), Jan Schwarz, Lukáš Výškrabka
Rudolf Mathauser, Tomáš Pergl

Střídačka: Martin Miklič, Tomáš Dufek